JAK DOJET NA ELEKTROKOLE DÁL ?

Elektrokola jsou úžasný vynález, zpřístupňující cyklistiku jako takovou všem věkovým kategoriím a rozšiřující dojezdové vzdálenosti do míry, která byla dříve prakticky nemyslitelná.

Nejčastějším dotazem, se kterým se setkáváme při prodeji elektrokol ať už maloobchodním, nebo velkoobchodním je dojezd elektrokol. Na internetu naleznete spoustu více, či méně fundovaných informací týkající se dojezdu.

Nezpochybnitelnými faktory působícími na dojezd elektrokola je samozřejmě váha jezdce, jeho výkonnost, kopcovitost terénu a kapacita baterie. Mezi vedlejší vlivy lze započítat také okolní teplotu, nebo třeba nahuštění kol – tyto však v rámci celkového dojezdu způsobují rozptyl cca. 3-5%.

O čem se mluví méně, je způsob jízdy na elektrokole.

Motory a baterie, resp. články v bateriích obsažené mají technické limity, při jejichž dosažení se výrazně snižuje dojezd elektrokola. Pravda je taková, že výrobci mají snahu z motorů a baterií „ždímat“ pokud možno maximální možné výkony, aby bylo kolo živé a zákazník byl z první jízdy nadšený. Samozřejmě jsou kombinace technologií, které snesou dlouhodobý vysoký výkon, ale mluvíme zde o pohonech začínajících na 30tis. korunách – mluvíme zde pouze o pohonu, ne o celém kole!

POMALU ALE JISTĚ:

Nebudu Vás zatěžovat fakty z fyziky, chemie a elektroniky…

Elektromotory používané na většině elektrokol – tedy převodové mají téměř lineární křivku účinnosti cca. do 220 RPM (tedy otáček za minutu). Následně jde efektivita strmě dolů. Mluvíme zde o motorech s planetovou převodovkou, které jsou montovány na převážnou většinu elektrokol. U přímých DIRECT DRIVE motorů je situace trošku jiná…

V případě že jedete do opravdu prudkého kopce a chcete dosáhnout velkého dojezdu, nastavte nižší asistenční stupeň a kopec si vyšlápněte v pohodičce v nižší rychlosti. Dosáhnete tak nižších proudových odběrů a eliminujete tím efekt vnitřního odporu na článcích baterie.  V případě, že vám o dojezd nejde, a chcete provokovat běžné cyklisty funící do kopce z posledních sil, nic vám nebrání dát asistenci naplno a vyfičet na kopec v 20km/h. V tomto případě je potřeba počítat výrazným úbytkem zbývající energie v baterii a tím pádem i dojezdu.

Naopak na rovince a v mírně vlnitém terénu se nemusíte bát jízdy na střední a vyšší asistenční stupně. Motor roztočený na 20 – 25km/h bude jen vrnět a kapacita baterie nebude výrazně ohrožena. Při těchto rychlostech nemusíte efektivitu motoru moc řešit.

TEPLO, TEPLO, TEPLÍČKO …

Poměrně častým jevem je zahřívání motoru při jízdě do táhlého prudkého kopce. V případě, že je 30°C, nechce se nám do kopce holt moc šlapat, co si budeme povídat. Ale POZOR! Elektromotory a řídící jednotka jsou na tom podobně – tedy ne v pravém slova smyslu. Při vysokém výkonu se každý elektromotor a řídící jednotka, která je zároveň výkonovým prvkem zahřívá. Aby nedošlo k jejímu zničení, je motor i ŘJ osazena teplotním čidlem, které systém v případě přehřátí vypne. Poté je potřeba si sednout pod košatý strom do stínu a počkat, než systém pohonu vychladne.

Jde o vlastnost převážné většiny pohonů – je lepší když se systém sám vypne, než aby se upekl.

Čím vyšší výstupní výkon, tím větší zahřívání. Tedy opět – v hicu je lepší jet na nižší asistenční stupně. Pokud je okolní teplota cca. do 28°C, můžete motor klidně prohánět.

Když venkovní teplota překročí 34°C, zůstaňte raději doma a užijte si siestu –  limču, desítku, jedenáctku, dvanáctku, třináctku, kvasnicové, pšeničné, zeleninový salát, smažák s hranclama, ovoce, něco míchaného – zkrátka komu co chutná 🙂

Pečení na sluníčku v tropických teplotách baterii vysloveně škodí a snižuje to její životnost.

VYSOKOKAPACITNÍ BATERIE A DOJEZD:

Vyšší kapacita baterie = delší dojezd. ANO je to pravda. I zde je ale několik úskalí.

Vysokokapacitní články nejsou levná záležitost. Baterie s vysokou kapacitou, pokud mají být kvalitní,  jsou oproti standardním 11Ah výrazně dražší a také o něco těžší. Musíte počítat i s většími rozměry baterie. Vysokokapacitní rámové baterie jsou obvykle bachraté a nevzhledné.

Výrobci vysokokapacitních baterií často používají levné čínské články, aby se dostali na přijatelnou cenu. Nepříjemnou vlastností těchto článků je mimo jiné nízký počet nabíjecích cyklů – např. 150-200 a neschopnost „ustát“ vyšší vybíjecí proudy, což vede k celkové lenosti pohonu. Ať vám tvrdí kdo chce, co chce a na papíře jsou napsané super parametry, nemusí to být vůbec pravda.

Je tedy vždy lepší mít kvalitní 11-12Ah baterii a přes oběd si jí při zastávce na oběd v restauraci dobít, než s sebou tahat těžkou obludu, na kterou sice třeba dojedete bez dobití o 40km dál, ale za tři roky budete muset koupit novou.

Na trhu jsou samozřejmě i kvalitní vysokokapacitní baterie – pro naši firmu je vyrábí partner přímo v Brně – jedná se o baterie řady XENON. Nejde ale o levnou záležitost.

Ještě jedna dobrá rada 🙂 V případě, že vám někdo nabízí super kolo s 15 – 23Ah baterií za cenu do 35tis. můžete si být takřka jisti, že obsahuje nekvalitní články, nebo je kolo někde nějakým způsobem lidově řečeno ošuleno.

Značková baterie s kapacitou 17Ah totiž stojí zhruba. 12 – 13tis.

ZÁVĚREM:

Z praktických zkušeností si troufám tvrdit, že styl jízdy a rozumné využívání asistenčních režimů může ovlivnit dojezd elektrokola až o 40%. Mí rodiče mají namontovanou elektrosadu Excimer Power Drive na trekových kolech, ještě v původní verzi s 9Ah baterií a při výše zmíněném rozumném používání asistencí jim při příjezdu z pojížďky dlouhé kolem 70km vždy kapacita baterie zbývá (dle ukazatele asi 20%).

Jízda na eletkrokole stejně jako na kole klasickém je hlavně o pohybu na čerstvém vzduchu, kochání se přírodou a objevování nových míst. V tomto vám elektrokola maximálně vyhoví. V případě, že chcete jezdit do kopců rychle a bez šlapání, je lepší si koupit motorku 🙂

M. Skokan

Elektrosport s.r.o.